Proč jsem dala výpověď v Emirates a co bude dál?

Sedím v letadle. Je to zvláštní pocit cestovat po takové době jako pasažér – ne jako letuška. Povolání letušky jsem se rozhodla na nějakou dobu pověsit na hřebík a v tomto článku vám sdělím své důvody proč. 

Kam vlastně letím?

Už dlouho bylo mým snem procestovat Asii. Po dvou letech cestování jako letuška jsem si koupila jednosměrnou letenku na Bali. Nemám vůbec žádné plány. Je to moje první dovolená, která není ohraničena časem – budu batůžkovat jak dlouho budu chtít. To už jsem dlouho chtěla, zpomalit. Jako letuška jsem sice létala na mnoho míst, ale nikdy jsem neměla čas opravdu se zastavit a objevit danou zemi.

Jsem z toho trochu naměkko

Děkuji životu za okolnosti, které mi přihrál do života. Děkuji za tuhle úžasnou pracovní zkušenost.

Děkuji sama sobě za to, že jsem se nevzdávala ani v těžkých chvílích.

Děkuji také za odvahu říct si UŽ DOST a odejít z tohoto “idylického povolání”. A to i přes hlas mého rozumu (a lidí v okolí :-)), který na mě křičel: “Nedělej to! Nevzdávej se své jistoty!”.

Sleduji, jak poslední pasažéři nastupují do letadla a kapitán nás svým hlášením vítá na palubě Airbusu 380 .

Dívám se na letušky Emirates, mé ex-kolegyně

Ještě nedávno jsem byla jednou z těchto úžasných usměvavých bytostí v hnědé uniformě s červenou čepičkou. 

Cítím s nimi obrovský soucit. Mají tak těžkou práci. Člověk si to vůbec neuvědomuje, když cestuje jako pasažér.

Pod dokonalým makeupem a úsměvem od ucha k uchu nelze vidět bezesné noci a dlouhodobé fyzické vyčerpání.

Zároveň se mi trošku stýská 🙂

Chybí mi práce s úžasnými lidmi z celého světa. Chybí mi ten vzrušující životní styl cestování.

Podívala jsem se na tolik nádherných míst, měla možnost učit se od těch nejlepších a poznat spoustu cizích kultur. Uvědomuji si to nádherné, co mi tato práce přinesla do života. Jsem úplně jiný člověk. Nebojím se vycestovat sama kamkoliv na světě a tak nějak vím, že už se neztratím. Dorozumím se a vycházím s lidmi jakékoliv národnosti a jen tak něco mě v životě nepřekvapí.

Je to nádherná práce. Náročná, ale nádherná! 

Tak proč jsem tedy skončila?

“Ty jsi letuška pro Emirates? A dáváš výpověď? Jsi blázen?”

Kolik já denně potkávala lidí, co si tak moc přáli být na mém místě! Lidí, kteří nevědí, jak se na tuto pracovní pozici dostat a jak se letuškou stát.

Není divu, životní styl letušky v Emirates i platové podmínky jsou opravdu příznivé.

Pokud vás více zajímá mzda, přečtěte si článek Kolik vydělává letuška. 

Všichni tito lidé mi říkali: 

“Jak já bych chtěl/a mít tvou práci! Musí to být úžasné! Jak jsi se do Emirates dostala?” 

Hodně lidí totiž neví jak uspět u přijímacího řízení. Není divu – společnosti přijímá pouze 3% uchazečů a výběrové řízení je i několika denní.

Pokud vás zajímají moje rady, jak se stát letuškou či stevardem Emirates, podívejte se na článek Jak jsem získala práci v Emirates? Mé tajemství pro úspěšné výběrové řízení.

Když je to ta ideální práce, tak proč já jsem se necítila šťastná?

Opravdu jsem ze srdce věřila, že to je ideální práce pro mě – cestovala jsem, žila ve slunné Dubai a vydělávala krásné peníze. Naplňovala mě práce s lidmi. Neuměla jsem si představit nic, co by mě bavilo víc.

Ale moje tělo si to nemyslelo.

Proto jsem hodně vnitřně vzdorovala, když mi můj život začal tvrdě dávat najevo, že tahle už to dál nejde…

Emirates není žádný low-cost. Tato společnost nabízí svým stevardům zajímavé finanční ohodnocení a za to od nich očekává nadstandartní pracovní nasazení a dobře vykonanou práci. Práce je fyzicky náročná a člověk musí mít tak trochu ostré lokty. Pasažéři nejsou vždy dobře naladění a kolegové jsou také jen lidé. 

Proč jsem tedy dala výpověď?

Fyzicky náročná práce

Stevardi Emirates pracují přes den, v noci, ráno, večer,… Létají dvouhodinové krátké lety ale i 17ti hodinové long-hauly (dálkové lety) přes půlku zeměkoule. Jejich tělo čelí jet-laggu a neustálé změně tlaku (a stovkám pasažérů :-)).

Věděla jsem, že jet-lag (pásová nemoc), posuny času a práce v různou dobu bude náročná. Nevěděla jsem však jak moc. 

Do práce chodíte pokaždé jinak. Jednou vzlétáte ve 3:00 ráno, podruhé jdete na let v 19:00 večer. Hodněkrát se mi stalo, že jsem nemohla pořádně spát třeba tři a více dní v kuse. Měla jsem dlouhý let a ještě se musela přizpůsobit rozdílu v časovém pásmu.

To jsem se vždy snažila přesvědčit sama sebe, že je normální, když do sebe kopu už desátou kávu a přesto upadám únavou do komatu.

Moje tělo z toho bylo zmatené. Teď už vím, že práce s nepravidelným pracovním režimem není nic pro mě.

Zhoršující se zdraví 

Neměla jsem rozhozený pouze režim, ale i tělo a hormony. Měla jsem výkyvy nálad, moje imunita byla oslabená a často jsem marodila. Své zdraví jsem se snažila dát dohromady zdravým jídlem a sportem, ale nic nepomáhalo.

Osobní život

Přestože jsem létala po světě, byla jsem tak vyčerpaná, že jsem neměla na nic energii a všechny pobyty jsem prospala. Nikdy jsem nezažila takovou fyzickou únavu jako při této práci. Energie na kamarády, sociální život a nějaký pořádný odpočinek už mi nezbývala. Cítila jsem se, jako bych neměla žádný život. Přišla jsem si jako robot – jen chodila do práce, a dávala se dohromady, abych zase mohla chodit do práce.

Stres

Byla jsem ze stresu, a to asi ze všeho výše uvedeného dohromady.

Stresovala mě dlouhodobá únava, rozhozené hormony a  zhoršující se zdraví. Čekala jsem, že vše bude lepší až si na tento životní styl moje tělo zvykne, ale nezvyklo.

Také jsem byla ve stresu z tlaku od společnosti na to, abychom byli neustále perfektní. Museli jsme mít vždy dokonalý účes, make-up, úsměv i chování.

Toužila jsem po pomalém cestování

Také jsem toužila trochu zvolnit tempo cestování. V Emirates jsme měli pobyty dlouhé  24 hodin (čistého času cca 20 hodin), některé byly delší například 36 nebo 48 hodin. Což je dobré tak na to trochu se projít po okolí, dát si večeři a jít spát a nabrat síly na další let.

Navštěvování různých měst jsem sice milovala, ale chtěla jsem “zpomalit” a zastavit se někde déle a opravdu moci místo poznat.

Proč to ostatní zvládají a já ne? 

Moje ego mi nechtělo dovolit dát výpověď.

“Proč to ostatní stevardi a letušky zvládají a já ne?”, ptala jsem se sama sebe. Bylo mi líto, že mi můj zdravotní stav nedovolí v práci pokračovat.

Létání se vzdává těžko. Je to totiž tak trochu závislost 🙂

Ne všichni jsou jako já

Tohle je můj příběh a moje zkušenost. Vím o lidech, kteří se rozhodli skončit z velmi podobných důvodů, ale také vím o jiných, kteří jsou ve společnosti moc spokojení.

Každý je odlišný a vyhovuje mu něco jiného. Je to tak v pořádku. Hodně mých kamarádů a ex-kolegů si lehne a spí tam, kam je položí v jakoukoliv hodinu :-).  Se spánkem a odpočinkem nemají problém ani při takto nepravidelném režimu. Pracují v Emirates už několik let a jsou nadmíru spokojeni. Tento rozmanitý životní styl milují a neumí si představit sami sebe v jiné práci. Užívají si Dubaj a cestování po celém světě.

Lituji? Ani náhodou! 

Možná vám přijde divné, že pomáhám lidem získat práci letušky a sama jsem z ní dala výpověď. Moje výpověď však neznamená, že bych v létání nevěřila, zavrhovala ho nebo už nikdy létat nechtěla. Naopak!

Dva roky létání pro mě byly jedny z mých nejlepších let

Tato práce mi otevřela obzory, naučila spoustě novým věcem a posunula mílovými kroky v osobním rozvoji dopředu. Zbožňovala jsem každou destinaci, kterou jsem mohla navštívit a jsem vděčná všemu, co jsem se od této úspěšné společnosti mohla naučit. Udělala jsem si spoustu přátel z celého světa.

Upřímně si nyní neumím představit, kde bych byla, kdybych tam nepracovala. S láskou budu na toto období vždy vzpomínat.

Moje rada zní: “Zjistěte si nejdříve co práce obnáší a zda je vhodná pro vás”

Doufám, že vám článek pomohl přiblížit, co obnáší práce letušky v Emirates. Myslím si, že je správné sdílet mé zkušenosti, aby člověk neviděl jen to růžové, ale věděl, na co se připravit.

Pro všechny, kteří mají zájem dozvědět se o práci letušky víc, jsem vytvořila e-book zdarma s 20ti důležitými otázkami, které je nutné si zodpovědět než se pro práci rozhodnete. E-book si stáhněte zdarma kliknutím na tento obrázek:

A co bude se mnou dál?

Dopisuji poslední slova tohoto článku a od jedné letušky dostávám tkz.“landing card” – kartu k přistání, kterou musím vyplnit pro místní balijské letiště. Otevírám stínítko u svého sedadla (mám sedadlo u okna – juchu!) a skrz sklo na mě proniká silné indonéské sluníčko. Mnu si unavené oči. Podívám se ven a vidím krásné zelené ostrovy obklopené tyrkysovou vodou.

Dívám se z okýnka a v hlavě se mi honí můj nový sen – přiblížit lidem práci palubní průvodčí a pomoci jim zažít vzrušující životní styl letušky, který já jsem měla možnost zažít. A za co jsem tak moc vděčná. Tak doufám, že se mi to podaří 🙂

S láskou,